Na jaře
Na jaře, když kvete sad,
na světě je každý rád,
včelky, housátka,
děti, kuřátka,
motýli a ptáci,
i ti poškoláci.
Ti se teprv budou hnát
na sluníčko ven,
na světě je každý rád,
když je krásný den.
Radek

 

Vysvědčení na konci roku
Bylo léto a v něm svátek 
- třicátého června pátek.
"Hurá! Hurá! Vysvědčení!"
Ozývá se ze stavení.
Vítek není pavián, je to papoušek.
Synek prošel u zkoušek.
Pejsek skočil do zelí,
vždyť už máme úterý.
Plavání a plavání,
tohle není rouhání.
za jedničky kapslovku
tamtu, co je za stovku.
Vojta

 

Zářivá potopa
Bylo krásné jaro a slunce zářilo.
K potopě toto stačilo.
A v malém vesnickém domě
hned došlo k pohromě.
Potopa ho vytopila
a s radostí zazářila.
Vytopila další domy,
ale také i mladé stromy.
Uviděli Safiru,
barvu má od safírů.
Když začala chrlit ohně,
hnedka bylo po pohromě.
Vojta

 

Krtek a zajíček
Jeden malý zajíček
Říkali mu Ludvíček
Měl rád velmi mrkvičky
Jednou našel rolničky
"Jejku mane, ty jsou slané"
Pak mu řekl krtek
Že to nejsou rolničky
Ale dobré solničky
"Děkuji ti milý krtku"
"Já ti splním ňáké přání"
"Splním ti ho bez váhání"
Splnil mu to milé přání
A pak žili bez namáhání
A to přání?
 
Nikdo to neví
Ví to jen zajíc a krtek
Žanďa

 

Pohádkové postavy
Sněhurka a trpaslíci
Popelka a koníci
Princezna a králové
Princové a sluhové
Kurt a hergot
Vondráčková a Karel Gott
Žanďa

 

ZOO
V ZOO jsou tam zvířátka
Medvědi a prasátka
Mají kožich chlupatý
Ocasy až na paty
Tak už o ní něco víte
Určitě ji uvidíte
Žanďa

 

Kuchyně
Vidličky, lžičky a naběračky
Nedávají se do pračky
Dávají se do myčky
Umyje ty šunčičky
Nádobí je umyté
Vůbec se tomu nedivte
Žanďa

 

Vesmír
Vesmír to je krásná věc
Je to až přes kopec
Naše galaxie je Mléčná dráha
Já ji vidím občas z rána
A ta koule žhavá plynů, jmenuje 
se Slunce Slunce, je bezestínů
Žanďa

Stonožka
Stonožka jde po silnici,
říká si: Hele vandrovníci.
Jde s něma přes pole,
pomyslí si: Kdybych jela na kole.
Na kole je dohnala, pořádně je prohnala.
Kuba

 

Semafor
Na semaforu zastavím a pěkně se posadím.
Přemýšlím jestli půjdu tam, netuším kudy kam.
Půjdu kudy, ne přece tudy.
Nebo touhle cestičkou, zvoní se tam rolničkou.
Ne půjdu tudy i kdybych měl válet sudy.
Přejdu silnici a ejhle rolníci.
No ne to je snad pole.
Ach ne já jedu na kole.
Vedle kola jsem domů došel, a únavou jsem pošel.
Kuba

 

Sněhulák
Sněhuláka stavíme, venku pěkně řádíme.
Sněhulákovi král nařídil, aby si klobouk pořídil.
Dali jsme mu tedy hrnec, smál se mu i malý srnec.
Kuba

 

Zima a pes
V zimě sněží, pejsek kouká k vesnici.
V noci běží, přitom žvýká kvasnici.
U vesnice si lehne a už se ani nehne.
Zima mu je pořád, to je pěkný neřád.
Už zvoní zvonec a básničky je konec.
Kuba

 

Sníh a víly
Sníh je krásně bílý,shromažďují ho víly.
Každá víla sněhu má, přitom není lakomá.
Povinně ho rozdávají, nové lidi poznávají.
Snížek sněží, víly běží, ve sněhu si pěkně leží.
Kuba
Opičí tabák

Čtyři kluci opičí,

po sobě se opičí.

Jeden zpíval skákal pes,

duněl z toho celý les.

 

Zvířátka se vzbouřila,

proto tabák kouřila.

Kouřily i opičky,

chlapečci i holčičky.

 

Potom ale opičky stihl velký trest.

O nebezpečí z kouření museli psát test.

A když kouřit přestaly,

odměnu za to dostaly.

Teď už mají čisté plíce,

modré tričko a rudé líce.

Terka a Natka

Protestant Kolumbus

Když nám škola skončila,

váza se tam rozbila.

Rozbil ji Jan Kolumbus

s alergií na bambus.

 

Protestant Kolumbus byl,

celé léto chodbu myl.

Zaracha už dostává,

potichu si říkává:

 

Vždyť jsou letní prázdniny,

zůstaneme bez viny.

Paní učitelka Koprová,

hned s ním byla hotová.

 

Budeš platit peníze!!!

Musela ho pobízet.

Když už všechno zaplatil,

namyšlený zase byl.

 

A učitel Febínek,

srazil mu hned hřebínek.

Tak Kolumbus protestant,

konečně byl potrestán.

Terka

 

Období

Jaro, léto, podzim, zima,

tyhle všechny jsou moc prima.

Na jaře se ptáci vracejí,

ale také se noci zkracují.

 

V létě jsou zas prázdniny,

kopečkové zmrzliny.

Na podzim opadává listí,

zvířátka to brzy zjistí.

 

Ptáček odletěl si potají,

rodiče ho hledají.

Na jihu ho potom našli,

na krku měl velkou mašli.

 

V zimě sněhuláka stavíme,

dobře se při tom bavíme.

To jsou všechna období,

naší zemi ozdobí.

Terka 

 

MEDVÍDEK A POLEDNICE

Vyšel si medvídek po silnici,

najednou tam potkal polednici.

Polednice na něj měla chuť,

řekla mu: Tak už hodný buď!

 

Medvídek zjistil, že má zbraň,

v tom na polednici vyběhla laň.

Odtáhla ho do svého domečku

na starém rezavém kolečku.

 

Uviděl před sebou dva sruby

a návnadu připravenou na pstruhy.

Nebyla to obyčejná návnada,

ale žížala jménem Kanada.

 

V tom polednice zvolala:

To bude oběda, olalá!

Pečený medvídek s žížalou,

to mi dá mladost bývalou.

 

Medvídek s Kanadou vyklouzli.

Našli tam hůlku famózní,

která jim východ vykouzlí.

Vymyslely to Terka s Natkou,

díky muži s dlouhou bradkou.

Terka a Natka

MALÁ ŘÍKANKA

Byl maličký medvídek,

on znal hodně povídek.

 

První byla pravdivá,

druhá byla lež.

 

Pokud nechceš do kina,

tak si klidně lež.

Terka a Natka

KOČKY A VLOČKY

Potkají se v nebi kočky,

jedna šije sněhu vločky.

Druhá se pak táže jí:

To co děláš, to se jí?

 

Milá zlatá kolegyně,

to jsou lepší chutě v hlíně.

Tak si radši oběd dejte,

jednu tu mám, nezoufejte.

 

Ten oběd je plesnivý!

Proč to děláš, řekni mi.

Vždyť ty patříš do pekla!

Proč jsi mi ho upekla?

 

Ale já ho koupila!

To ses trochu ztrapnila.

A já radši sním ten sníh,

fuj ta plíseň co je v nich!

 

Potom když ho ochutnala,

radostí tu zajásala.

Jmenuje se zmrzlina,

sníme si jí u kina.

 

Měla různé příchutě,

kočky vlezly na kutě.

Byla tam banánová,

napsala T. Barnová :-D

                                                    Terka

 

ZIMA

Na zimu padají vločky z nebes,

padají na hromadu želez,

můžou spadnout na větve stromů,

můžou spadnout na střechy domů,

v zimě si děti sněhuláka stavějí,

při hře se velmi nasmějí.

V zimě je krásně, děti lyžují,

je nám dobře, venku chumelí.

Iva